Říjen 2011

30.10

30. října 2011 v 14:25 | L. |  Píše to můj život

Asi po 2 týdnech vyrážím na intr.
Je to děsný nezvyk. Člověk se rozmazlil domovem. Spát šel, kdy se mu chtělo a mohl si svítit lampičkou třeba do dvou do rána. Nikdo ho ráno nebudil a nelozil mu do pokoje, když se rozespale převlékal. Nikdo do něj nevalil s*ačky typu kam jdeš? Kde si byla? Máš obědy? Jdi se učit! Prostě pohodička s milovanou rodinkou.
Problém č. 1 bude to, že mě lidi uvidí po 2 týdnech a jde krásně vidět jak jsem se vypapala. Brr.
Další problém, že mě zítra čeká mooc písemek a není mi nikdo schopný napsat na co.
Nemám zápisy.
Vypadám děsně. :D Už asi rok mě trápí loupající se nos. Můžu se mazat krémy a vším možným, ale nic nepomáha. Peelingy to ještě zhorší. Myslela jsem, že pomůžu starší kůži uvolnit, ale loupe se vesele dál. Navíc mám krásně rudé okolí nosu po nachlazení a bradu též jakousi pofidérní.
Nemám prachy, takže tento týden bude všeobecně HARD. :D To bude sranda panečku. :D
Jsem navíc naštvaná. Včerejšek byl tak krásný večer zralí na to, někam vyjít, aspoň na procházku. Domluvím se s kámošem a on že jo, že bude rád. Píšu mu, prozváním ho. Vysral se na mě. Pořád jsem čekala, říkám je teprve půl sedmé, normálně chodíme po osmé, určitě se ještě ozve, třeba je ve sprše. Houby..vykašlal se na mě a já skysla doma. Poprvé mě zklamal. :(
A vůbec je to tu divné, co jsem na intru, připadá mi, že se tu semnou nikdo nebaví. Že vlastně žádné kamarády nemám, jen dá se říct známé. Ale pomalu se nenajde nikdo, kdo by se mnou zašel ven, stavil se na návštěvu, s kým bych pokecala, dala kafe, s kým bych se mohla vrátit do puberty a nafotit ujetý fotky na který bych se zpětně ráda dívala.. mám okolo sebe vlastně jen rodinu, která je ale taky věčně pryč, protože každý mají své, co zas ale neříká nic mě.
Sakra, kolik mi je.. Jen otevřu fcb, vyjede na mě hromada informací a příspěvků k sobě se tisknoucích nejlepších kamarádek a kamarádů. Vždycky si jen v hlavě řeknu "Hmm..."
Achjo, tenhle život mě moc nudí. Všechno je navíc moc omezené časem. Ono je těžký se taky zařadit do určité společnosti, lépe řečeno skupinky lidí, když už je to takové uzavřené a připadala bych si jako ta, co jejich komunitu narušila a dovolila si se mezi ně přidat. Jsem snad jedinná, kdo má tak divné okolí a věčně zevlí doma a neví na koho se obrátit? Nebo je nás víc?

28.10 Večer

28. října 2011 v 19:19 | L. |  Píše to můj život
Pokud se chystáte číst, tento článek, musím Vás nejdříve odkázat na článek před. Samozdřejmě pokud, jste jej nečetly.


PROTOŽE JÁ TO DOKÁŽU!

28.10 Další start.

28. října 2011 v 15:42 | L. |  Píše to můj život

Ahojte slečny..
Řekla jsem si, že to chce další šanci. Začít hubnout od znova a určit si pravidla, na který jsem nikdy nejela. Přecejen, bude teprve třetí v životě. Blíží se Vánoce a bůhví jak bych vypadala po Vánocích. Měla jsem teď těžké období, ze kterého se !statečně! dostávám a cítím se zase o něco silnější.
Navazuju kontakty ze starými přátely, nakoupila jsem si nové oblečení, mám nový parfém, zlepšují se mi známky, nejsem už moc nachlazená..
Chce to i nový hubnoucí start! Přecejen sem zase dost přibrala, poněvadž jsem na všechno poslední měsíc už dost kašlala. Mám asi 2-3 kilča nahoře. Ale to se dá dolů. =))

Více bych měla věnovat pozornost pitnému režimu, i když začátky jsou těžké ohledně běhání na záchod, ale je to přecejen pohyb ne? =D

Takže denně aspoň 1,5l čisté vody.
800ml čaje
Jíst tradičně jako doposud 5x denně- snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře.
Nejpozději v 17:00. Pak už jen čajíky a voda.
Omezovat pečivo.
Jíst jogurty a ovoce. Zelenina mi v zimním období moc nešmakuje, až ke konci zimy se ve mě probouzí absťák po delším nedostatku něčeho zeleninového.
Počítat kalorie. Protože to se mi už kolikrát osvědčilo a došla jsem k výsledkům!
A hlavně.. pohyb. Přiznávám se, že se kromě každodenních povinností jako dojít do školy apod. se ani moc nehýbu. Myslím, že každý pohyb navíc bude pro mé tělo velké plus.

Jestli Vás stále baví číst mé příspěvky a máte chuť, můžete mi napsat nějaké vámi osvědčené metody na pročištění či dobré potraviny. Ocením, každou vaši zkušenost a já se ráda zase něco nového přinaučím. Přecejen už se o hubnutí tak velmi nezajímám, takže jsem leccos zapomněla. Budu vám vděčná holky. =) Možná se Vám ještě dnes ozvu. Zatím se mějte krásně.

24.10

24. října 2011 v 13:39 | L. |  Píše to můj život
Snídaně: chleba s žampionovým sýrem, 1/2 papriky
Svačina: kafe, 1,5cm štrůdlu
Oběd: kapustičky
Svačina: kafe
Večeře:

Pití: 900ml čaje, 2x káva (-), 1 sklenice šťávy
Pohyb:
Váha:

Moje milé slečny,
dneska po dlouhé době píšu jídelák. Váhu nevím, stejně to bude něco přes 64kg. Ale co,...
Dneska si dám taky tu práci u horkého čaje s citrónem a medem, Vás oběhnout a pročíst Vaše blogy. Moc se omlouvám, ale jsem ráda, že mám čas sem tam něco napsat a na obíhání už čas nějak nezbývá.
Mám teď okolo sebe xx chlapů. [klepu] nechci to zakřiknout. Najednou mám okolo sebe víc přátel. Můj život se nějak mění. Vlasy už raděj neřeším. Řeším spíš už zas zablokovaný fcb. :D Já se na to můžu ale víte co.. :D Je to srandista. Nemůžu si přidat ani sestřenici..prý ji neznám a nepatří do mé rodiny. Prý jsem tímto zažádáním o přátelství porušila pravidla a blokují mě tentokrát už na 4 dny. :D Tak k čemu to je sakra? "Seznamujte se a navazujte kontakty z celého světa.Vaše brána do světa, je nyní otevřena." Haha :D Srandy kopec no. Nemůžu si přidat ani jednoho spolužáka. Prý je také neznám. :D Jako, chápu že si nemůžu přidat ani bývalého, já se k němu poslední měsíc opravdu neznala, když se obarvil na platinovou blond a díky tomu z něj hřálo teplo jak z radiátoru..to chápu, že mi můžou napsat že ho neznám.. :DD

22.10

22. října 2011 v 9:44 | L. |  Píše to můj život
Tak jo, pomalu sem nechodím, ale to se snažím změnit.
Včera jsem byla snad 2-3 hodiny na pohřbu. Strašné. V život bych nechtěla zažít pohřeb vlastního dítěte. Celou dobu jsem jen čekala, kdy se teta zhroutí úplně. Vypadá tak zrale na antidepresiva.
Byl tam jeden kluk. Spíš už chlap. Dřív sem si s ním psala, ale teď jsem si nebyla jistá, jestli to je on. Večer jsem mu na fcb psala. Takže byl. Ale prostě nebyla nálada po tom pohřbu a tak.
Měla jsem odjakživa dva facebooky a včera mě nějaká mrdka musela nahlásit. Takže musím skloubit dvě skupiny lidí na jeden fcb. Což bude zajímavé. Dvě skupiny lidí, co se k sobě nehodí a nemám zapotřebí, aby o sobě věděli. Znáte ty kamarádky, co vám projíždějí profil od hlavy až k patě a zabývají se každým detailem, písmenem a zkoumají každého vašeho kamaráda. Není mi to nějak příjemné. Díky intru žiju dva životy. Na intru mi dali šance začít nanovo, tak jak mě poznaly a tak mě i berou. Ale doma? Tady na mě můžou vytahovat všechny možné kraviny.
Včera padala hvězda a já si samozdřejmě musela přát nějakou kravinu. Klasika. =D
Vytáhla jsem spolužačku ze základky ven. Prokecaly jsme asi 3 hodiny v té zimě na lavičce a hodně se nasmály. =) Bylo to fajn. Doufám, že se moc nezměnila a věci co jsem jí řekla, nějak blbě nepoužije. Kdysi mi jedna "kamarádka" něco udělala a od té doby se lidí bojím, konkrétně spíš někomu něco vykládat či tak. Nikdy nevím co se dotyčnému honí v hlavě.
Teď váhám mezi dvěma chlapama..Vašek x Radek
Bože, chci být radši chlap.. =D Budu to mít lehčí ne?

19.10

19. října 2011 v 11:46 | L. |  Píše to můj život
Hezky jsem přibrala. =) Mám 63,7kg. Nu což, není to 70kg. To jsou ty nervy, které zajídám, ty čokoládové bonbony u kávičky a ten alkohol. Ale život jde dál. Váha je detail. Hlavní je že máme možnost dýchat a dělat různé činy. Vzdělávat se, bavit se apod. Uvědomuju si teď kolik mi život dává možností..
Na vlasy kašlu. Za 5 měsíců už barva nepůjde moc poznat a za 5-10 měsíců to snad doroste.
Život nekončí a navíc..žijeme jen jednou. Délku mám pořád stejnou, akorát už né takovou hustotu.

Prodávám polovinu hader a věcí z pokoje, stejně to tam leží a nepoužívám to. Pochybuji, že by to moje sestra chtěla. Věřím, že teď jo, ale za rok, za dva na ni přileze puberta, vyhází polovinu šatníku a řekne, že nemá co na sebe a že s tím nemůže jít mezi lidi. Jo, mluvím z vlastní zkušenosti. =DD Navíc potřebuju peníze, abych si dala svůj život dohromady. =) Strašně se mi líbí ty bazary..baby tam hážou jeté kousky a ostatní se o to můžou pozabíjet. Když tam člověk hodí pěkné skoro nové boty a hadry za směšné ceny, nikdo se k tomu nehlásí. =D Co už. Asi tomu nevěří, ale blbý ten kdo nic nezkusí.

18.10

18. října 2011 v 11:54 | L. |  Píše to můj život
Co říkáte na barvení vlasů?

Ještě do včerejšího odpoledne jsem měla své krásné dlouhé, zdravé a medové vlasy. Pak mi ruplo v bedně a shrábla jsem vlasy na pěšinku a s každé strany nabrala pár pramínků. Chytlo to černě a ofinu mám všelijakou. Ostříhala jsem to, vypadám jak kretén a přesto mám tmavé vlasy.

Dnes jsem narazila na fotky Megan Fox. Našla jsem fotky její pravé barvy a barvy teď.
Beru na vědomí, že ona má jistě pevné a silné vlasy. A já mám jemné a řídké. K tomu teď pofidérně prostříhané a cápaté s obarveným vrchem hlavy.
A taky beru na vědomí, že ona má prachy může si dovolit tu nejlepší péči a že má vlasy zahuštěné a prodloužené.
Ale myslíte si že barvy hodně zničí vlasy?
Kdysi sem se obarvila a pak už nedobarvovala. Krásně to odrostlo, že ani odrosty nešli nějak extra vidět, prostě to nějak splynulo.. Mám chuť si tu hlavu už dobarvit celou..ale jsou to 2 roky! 2 roky péče a dávání vlasů po posledním barvení dohromady a kvůli nepodařenému pokusu o oživení vlastní barvy pramínky a ztmavením ofiny, to mám podstoupit znovu?
Mým snem je si nechat prodlouži a trošičku zahustit vlasy. Ale? Money, money, money..

Baby, asi si najdu chlapa..aspoň tak 25-30 let. :D Zajištěného s bytem. Který by mi snesl modré z nebe.
Dobře, dávám si facku..a vracím se do reality. :D
A chci zelené kontaktní čočky. Taťka mi to i celkem schválil, jen si na to musím našetřit sama žejo.. :D
Mamče sem říkala o tetování a nebyla nějak proti, poněvadž je droboučké a nepůjde vidět, ale můj osobní pocit to splní.

Jsem dokonce týdne doma a příští týden máme ředitelské volno a jsou prázdniny. Dva týdny doma..no to potěš. Doma akorát chytám depky a vymyšlim pi*oviny typu co takhle si obarvit ofinu a udělat pár pramínků? Haha..debil.

17.10 21:39

17. října 2011 v 21:40 | L. |  Píše to můj život
Snídaně: 1/2 tvarohu s grankem, chleba s paštikou
Svačina: káva, 1/4 pomela
Oběd: nic
Svačina: nic
Večeře: 2 rohlíky se sýrem, 1/4 pomela

Pití: 1,5l čaje
Pohyb: 1Km chůze
Váha: raděj na ni nelezu

Pardon, ale sem psychicky totálně v prdeli ze včerejšího úmrtí mé dobré kamarádky (17) a ze všeho kolem. Ničí mě škola (matika). Ničí mě rýma a oplácanost mé postavy. Rovnátka. Finanční zázemí. Má spolubydlící, kterou jsem po roce a něco odhalila jako vcelku soutěživou a závistivou osobu-byla sem asi slepá. Jak se říká, v nouzi poznáš přítele a ona selhala, víceméně mě ještě víc shodila.
Zničila jsem si vlasy, ale až před hodinou jsem si uvědomila..vždyť stříhám lidi proboha! Musím umět dát i sebe dokupy! A opravdu! Naučila jsem se to nosit tak, že jsem dokázala něco, po čem jsem toužila už před rokem, ale má bývalá osobní kadeřnice se bála mi střihnout do jemných vlasů.
Všechno zlé je k něčemu dobré. Uvědomila jsem si, že je čas si začít užívat a vážit si života. Dát si věci okolo sebe dokupy apod.

17.10

17. října 2011 v 19:46 | L. |  Píše to můj život
Jedno z nejhorších období tohoto roku.

Včera ráno zemřela má moc dobrá kamarádka, s kterou se znám už snad od školky.
Psychicky jsem to neunesla.
Asi mi snad ruplo v bedně.
Dva dny brečím.
Mám upuchlý obličej, nateklé oči.
Od čtvrtku jsem nemocná.
Nemám ani korunu.

V sobotu jsem si chtěla podbarvit ofinu a chytlo to moc hezky. Taková příjemná hnědá barva.
Tak jsem si dnes řekla, co si udělat pár jemných pramínků oříškově hnědou,poněvadž má barva je jakási neurčitá šeď, že by to bylo hezké oživení. Tou samou barvou co v sobotu a? Chytlo to černě. Na mých světlých vlasech to vypadá šíleně.
Vzala jsem do ruk nůžky..Vypadám jak pí*a a to doslova. Nejméně 1/2 roku nemůžu rozpustit vlasy a vyjít bez čelenky a sponek.
Ze dne na den troskou a obludou.
Ještě předtím jsem obvolala 3 kadeřnictví. Ve všech třech mi řekli, že vlasy se už neodbarvují, že pouze melírek. Chacha, to mám mít na hlavě třetí barvu i s tou původní? Blbost, to řekli jen aby si nahrabaly 600-700,- do kapsy za melír. Odbarvovač stojí okolo 300,- ale měla by to provádět kadeřnice, zásadně né doma.
Běžela jsem do marketu pro první blond barvu co jsem uviděla.
Jediné co mi to udělalo, je to, že mi to spálilo kůži. Nakonec jsem zjistila že je to šampon. Aha. Poslední peníze, co mi zbyly z léků a měla jsem na cestu do školy jsem vrazila do totalní pí*oviny.
Když mám vlasy v culíku, mám jich strašně málo. Vlasy jsou moje všechno, moje chlouba, moje láska..tohle už nedávám.

Holky, já už nemůžu.
Prodávám snad polovinu pokoje a oblečení abych měla peníze. Jsou to nové věci, ale stejně to nikdo nechce. Nemám ani kosmetický stůl abych mohla dělat na lidech nehty apod.
Připadá mi to jako konec světa a ještě poslouchat z televize ty demonstrace proti vládním škrtům apod. Nemá být konec světa náhodou až v roce 2012?
Mám chuť seknout se životem a jít za ní nahoru, tam by nám spolu bylo dobře.
Vašek je asi dobrý blbec. Neodepisuje, nepozdraví..ignorace. No bodejď..má okolo sebe tolik koček. Předtím se už ke mě nějak neměl..a teď příjdu takhle..no můžu se s ním rozloučit.
Má spolubydlící z intru, které jsem zrovna chtěla začít říkat kámoška..o ten post nejspíš příjde. Když jí napíšu, tak mi odsekává a píše keci typu že je to život, ať si zvykám. Když jsem ji napsala o vlasech, cítila jsem jen škodolibost. Byla celkem spokojená že sem o ně přišla. Protože je soutěživá a poslední dobou se snažila mě dohnat, ne že by mi to vadilo, ale chtěla jsem prostě jen nějakou podporu, utěšení a pochopení..nedočkala jsem se. Spíš mě ještě víc srazila.

Vlasy pofidérní, postava oplácaná, vyražený zub a rovnátka.
Končím.

15.10

15. října 2011 v 10:24 | L. |  Píše to můj život
Snídaně: 1/2tvarohu s grankem, rohlík, 1čk.bonbon
Svačina: kafe
Oběd: špagety+kečup+sýr
Svačina: kafe
Večeře: 2 bramboráky,rohlík

Pití: 1sklenice ACClong, 1 sklenice šťávy, 1,2l čaje
Pohyb:
Váha: neuvádím, ani raděj nevím

Sem dobře nemocná, jen čekám, kdy si vykašlu plíce.

14.10

14. října 2011 v 17:36 | L. |  Píše to můj život
Holčiny, vůbec nestíhám..ani svůj vlastní život. Všechno moc rychle letí. Vždyť nedávno bylo prvního října..a za chvíli už zase končí.

Už nemám vůbec žádné prachy, nekoupila jsem ani nový kosmetický stolek, abych mohla rozjet práci bokem naplno, takže teď nemůžu ani počítat, že bych k nějakým penězům přišla.
Děda mi dal v neděli pětikilo. Už ho ani nemám. Potřebovala jsem dva nové hřebeny. Jeden na kolej a jeden domů. Šampon na vlasy a balzám, protože jsem na koleji už žádný neměla. A pořídila jsem si dvě kytky, do pokoje, který se snažím už delší dobu dodělat.

Do toho jsem onemocněla. Už od středy mě škrábě v krku, že jsem veš čtvrtek před sedmou školní hodinou musela odejít na kolej a odpoledne jsem odjela domů. Vsadila jsem na osvědčenou léčbu z děctví-jitrocelový sirup. K tomu jsem si pořídila kapky do očí.

10.10

10. října 2011 v 7:00 | L. |  Píše to můj život

Snídaně: bílý jogurt+ ov.vločky, 1plátek+kousek eidamu
( 67 + 35 + 35 + 4)
Svačina: mandarinka (26)
Oběd: 30g zapečená rýže s brokolicí
( 80kcal)
Svačina: mandarinka (26)
večeře: Mléčná rýže Kunín jahoda, kaiserka, šunka, sýr
( 202+143+12+26x4)


Pití: 800ml čaje, 0,75l vody
Pohyb: schody, schody, schody =D
Váha: není v dosahu

(celkem 734kcal)

Fájn, dneska jsem si pořídila šampon a balzám ve spreji. Oba od Gliss Kur. Takže jsem zvědavá. =) Na netu si to holky chválily, takže doufám, že splní očekávání.

9.10

9. října 2011 v 9:28 | L. |  Píše to můj život
Snídaně: miska v.pudinku*
Svačina: káva, jahodovo-želatinová buchtá
Oběd: domácí čínské nudle
Svačina: káva, vařené jablko se skořicí
Večeře: hrach a kroupy

Pití: 450ml čaje
Pohyb: chůze 2,5km do kopce, schody
Váha: 63,5kg (nevím, co sem zas kde požrala =D )

*pudink domácí s minimem cukru.
** domácí, né moc mastné a troška

Bože, ať už není krize!

8. října 2011 v 21:08 | L. |  Píše to můj život
Ať už je ta hnusná krize pryč! Nebaví mě škudlit každou kačku.
Jo asi vás tento článek bude děsně "bavit", ale já se musím někde vypsat. =D Prostě už mě se*e jak ti dementi co si houpou svýma tlustýma lejtkama, rozkrádají stát.
Celou naší 4 člennou rodinu živý jeden člověk. Jako nemáme se špatně, protože ten člověk dře jak šroubek a já se snažím taky na sebe něco vydělávat, ale už toho mám dost.
Citím, že za chvilku už budu zase propadat z matiky! Nestíhám. Nevím co dřív. Do školy, na praxi, na kolej, do obchodu, učit se a pár hodin spát. Najednou je pátek, jedu domů, sotva přijedu domů ani se nenajím a letím zpátky do města na brigádu. Přijedu večer, zase spím pár hodin a ráno už je tu nějaký člobrda co chce ostříhat, nebo nalíčit, či udělat nehty..říkáte si super, vydělává si..jo za směšné peníze. A jako člověk co nemá ještě vše doděláno, nemůžu ani požadovat plné částky. Za chvíli je neděle a já zase odjíždím na kolej zajet si ten týden učení a bla bla bla.

Sedím v kuchyni a vzpomínám na ty časy, kdy mi mohlo být tak 12-14 let. Přišla pro mě kámoška, že chce jet do města. Taťka se na mě podíval a zeptal se jestli mám peníze. Samozdřejmě že sem jako děcko neměla a vlepil mi do ruk pětikilo. Byly to pro mě obrovské peníze. Prostě tenkrát se ještě nerozmýšlelo. A dnes? Řeším každou dvacku.
A vůbec mám pocit, že tenhle stát jde celý už několik let do p*dele s prominutím a jen čekám na den, kdy pronesou ať si užíváme poslední chvíle ještě dá se říci "blahobytu".
Milionové vklady do kravin v podobě státních maturit, trapných webů, vznikající nové směšné nic neříkající zákony omezující život člověka a slušnému a slušně žijícímu člověku úplně na prd, když nemá právo dát do držky zloději, co mu právě vykrádá majetek, jen proto že by mu ublížil na zdraví. Nemá právo něco udělat zloději, co ho na ulici okrádá.. Prostě je nechat ať si odnesou co chtějí a nezabránit jim v tom. Policajti jsou k ničemu, protože než dojedou bude drahý zloděj pryč..Ach jo..

Chci zase dobu, kdy jsem ve formulářích vyplňovala povolání matky i otce.
Chci dobu, kdy jsem se nemohla rozhodnout mezi dvěma tílky a někdo pronesl.."Tak si je vem obě dvě."
Chci dobu, kdy budu zase dostávat kapesné.
Chci zase jezdit za kamarády do Prahy a po republice.
Chci udělat rodinně bohaté a hezké Vánoce.
Chci dělat své rodině radost.
Chci aby byly na školách, zase ty klasické učební standarty, co se učili i naši rodiče. Nepotřebuju se učit věci navíc, které stejně nepochopím a nikdy nepoužiji. Nechci se učit věci, co mi nikdy k ničemu nebudou, jen kvůli státní maturitě.
Chci aby byl ve státě trochu pořádek.
Chci aby Romové odtáhli pryč. Nemyslím teď ty, co žijí slušně a vydělávají. Ale ty, co tady jen vysosávají sociální dávky a vybydlují domy a ničí okolí.
Chci, aby o této republice rozhodovali lidi, co nepotřebují nahrabat do kapsy statisíce, ale mají zájem uklidit tu špínu a stáhnout z papírů blbosti.

Mimochodem, děsně mě dostávají blogspoty našich blogerek. Nechápu, kde na to berou, skoro každý den přidávat nové příspěvky s fotkami nové kosmetiky z onoho dne. Většinou se cenou pohybující okolo 300,- +
Nevím, jak vy, ale já bych asi zbankrotovala. =D
Chci, chci, chci, chci.. chci žít aspoň jeden den bez starostí. Chci žít v době, kdy se ještě chodilo na -zábavy- a -discotéky-. =DD
V době, kde všichni, co měli džísku a rifle byli IN.
V době, kde se nosila trvalá, rudé rtěnky, kalhoty u žeber a s cígem v puse. =D
V době, kde se poslouchal rock jako třeba AC/DC, Judas Priest a Joan Jettová. =D=)



8.10

8. října 2011 v 7:57 | L. |  Píše to můj život
Snídaně: chleba se šunkou a sýrem
Svačina: kostka tvaroh.dezertu, rohlík se slaninou
Oběd: domácí čínské nudle se zeleninou
Svačina:
Večeře:

Pití: 1 sklenice mléka, 900ml čaje
Váha: 62,8kg
Pohyb:

Tak jo, včera se mi už nechtělo něco psát, takže se ozývám dnes. Nedávno sem ještě přesvědčeně prohlašovala své kamarádce, ať si váží toho, že má chlapa. Jak bych ráda místo mých problémů řešila raději problémy s partnerem.
Ještě spolu ani nejsme a už mě vyloženě sere ten odporný facebook. =D Konkrétně ty slečinky s rádoby "in" jmény typu -Namyslenoucka Ruzovoucka Blondíneška" a každé album se odvozuje od slova Barbie. Božeee ja bych to kopala do řiti. =D Ještě když to potkám ve škole. Hrudnik to tlači před sebou, ale v hlavě asi vymetýno. Samozdřejmě chlapy jsou z téhle odrůdy žen udělaní. No a samozdřejmě, jak vám již určitě došlo, tahle ta zoufalost, píše i mému drahému. Neřekla bych, že žárlím, ale sere mě to. Ještě to není ten žárlící pocit, který znám z dávným dob, kdy jsem ještě možná četla Bravíčka, ale už mám tendenci válčit. =D
Sakra! Nechápu holky okolo sebe, povahově nic extra, v obličeji hrůza, o postavě ani nemluvě a mají chlapy jak z filmu. Já? Nemyslím si že na tom sem tak špatně a už víc jak rok nikoho nemám. Ááá.. když jsem nikoho nepotřebovala, tak jsem chlapa vždycky našla. =D A teď? Ve věku, kde každá má vrstevnice vlastní jeden či více kusů doplňků mužské postavy po boku, já mám problém si někoho najít. =D Srandy kopec to ještě bude.

Andd jsem celkem happy jak dva grepy! Koukejte na tu váhu! Jak já zase přes týden žrala a ono nic, žádný příval tuků. [musím zaklepat] =DD

6.10

6. října 2011 v 16:22 | L. |  Píše to můj život
Snídaně: 1/2fitnessky, jogurt+vločky
Svačina: Bebečka,Siesta
Oběd: hovězí pečeně, staročeská rýže
Svačina: Bebečka, mrdarinka
Večeře: Kaiserka, rajče

Pití: 1l vody, 400ml čaje
Pohyb: běhání po škole
Váha: raděj není v dosahu

NEVALTE DO MĚ! U jídelníčku zavřete oči! Jsem závislá na cukru! Protože sem zamilovaná a ta zamilovanost ve mě probouzí šílenství a blbnutí a potřebuju cukr abych to vydržela! =DDD Blbá výmluva. Jej koupim si asi XXL 3Bitku! =D

Koumá mě.. tak jsem se rozhodla ho šťouchnout, jak už jsem psala, poslal žádost o přidání. Za den sem si ho přidala, abych ho nechala trošku čekat. =P=)
Další týden v klubu, na koncertě známých ze školy, kteří v tom klubu hráli stál u zdi a na 10m mě koumal. =D Když jsme odcházeli, těžký očn í kontakt a zdravil, ale mě to připadlo jako na kámošku. Ale znáte to, to jsou jen ty začáteční otázky v hlavě, co když chce vaši kamarádku a né vás atd. =D
Pořád ho vidívám ve škole, pořád se dívá.
Včera večer jsem se hecla a napsala mu když byl online, že jsem se chtěla původně představit, ale že díky fcb to asi není nutné, poněvadž věřím, že už si oba na přezdívky nehrajeme. =D Dostala jsem ho. Já se celou dobu konverzace smála. A věřím že on taky. Skvěle si rozumíme. Nabídl mi přespání u něj až tu bude nějaká akce, ať nemusím jet 100km zpátky domů. Ach.. =D

Dneska ve škole sme šli na wc se spolužačkou. Stál tam za dvěřma,ale kamoška tak jebla dveřmi, že to málem vletělo do něj a já je jen tak tak chytla, ale stejně sem ho přes ně už neviděla. =D Když sme vycházely, kámoška ho už doopravdy sejmula dveřma. Poněvadž se chudák pořád motal okolo dvěří s klukama. =D Kamoška vypálila směr třída a já teprve pomalu vyšla ze záchodů. Tak jsem nahodila úsměv a nesměle pozdravila. =P Chudák měl plnou pusu hamburgera a tak se ale mega usmál a něco ukazoval rukou jakože mi to sluší a hlavně moje tričko. =DD Byla sem z něj úplně v řiti. Byl nááádherneej jak byl nacpanej hambáčem. =DDD Jeej. Valim pro tu 3Bitku jinak zemřuu. Chápejte mě sem -in love-!

5.10

5. října 2011 v 7:00 | L. |  Píše to můj život
Snídaně: 1/2 fitnessky+eidam, jogurt+ov.vločky
Svačina: Siesta (188kcal)
Oběd: vepřová pečeně, dušený špenát, bramborový knedlík
Svačina: 2 Bebe sušenky
Večeře: 1/2 fitnessky, rajče

Pití: 1,5 vody, 350ml čaje
Pohyb: chůze po praxi a škole
Váha: není v dosahu

4.10

4. října 2011 v 7:00 | L. |  Píše to můj život
Snídaně: jogurt s ov.vločkami, jablko
Svačina: 2 Bebe sušenky
Oběd: květákové placičky, brambory, zelný salát s mrkví
Svačina: 2 Bebe sušenky
Večeře: 1/2 fitnessky+eidam, rajče

Pití: 300 ml čaje
Pohyb: chození po praxi
Váha: není v dosahu

3.10

3. října 2011 v 20:49 | L. |  Píše to můj život
Snídaně: 2ks štrůdlu
Svačina: 4 Bebe sušenky
Oběd: kuře na paprice, těstoviny
Svačina: hruška
Večeře: čínské nudle [16:15hod.]

Pití: 0,5l Magnesia hrozen-bílý čaj, 1,5l vody, 300ml čaje
Pohyb: chůze po městě od tří do šesti večer
Váha: není v dosahu

Přijela za náma kámoška od spolubydlící, ty dvě šly na čínské
nudle do Dragonu (jistě znáte). Porce ještě k tomu dnes dávala baba, takže byly na malých talířcích. Když tam jsou chlapy, tak nám to hází ve velkém na největší talíře co najdou, jen aby si šplhly. Nevidím v tom moc velký problém, snad jen to, že sme seděli venku..mezi lidma a kolemjdoucíma. Nikdy si to mezi lidma nevychutnám. Snad ani kdyby mě chlap někam pozval, tak se nenajím. =D A ten oběd,...hnus. Nemám ráda školní obědy. Ble, takové ty omáčky pomalu bez chuti.

2.10

2. října 2011 v 9:31 | L. |  Píše to můj život
Snídaně: 1 amoleta, 1 kaisserka s vajičkovou
Svačina: káva, štrůdl
Oběd: treska s bramborem
Svačina: káva, štrůdl
Večeře: štrůdl

štrůdl je bez cukru!

Pití: 450ml čaje
Pohyb: 2,5km do kopce
Váha: 62,5kg

"Tak to s tou váhou není tak HOT =D Vrátilo se to zpátky.Moje tělo je strašná héérečka. =D "